Rozhovory

Odhalení tajemství učebny 100 s Veronikou Svobodovou

Odhalení tajemství učebny 100 s Veronikou Svobodovou

Přinášíme první rozhovor v tomto roce ze série rozhovorů s učiteli na naší škole. Barbora Špalková si tentokrát povídala s paní profesorkou Veronikou Svobodovou, která je třídní letošní primy. Výuka se od té
v jiných ročnících lehce liší. Po přečtení rozhovoru si jistě budete přát, abyste právě vy byli letošními primány!

Čím se liší výuka primy od ostatních tříd?

Liší se to zaprvé rozvrhově,
v rozvrhu jsou zohledněny některé předměty, které jsme chtěli, aby byly po sobě – prima má po sobě třeba fyziku a přírodopis. Slouží to k tomu, aby učitelé mohli výuku propojovat, učit v tandemu nebo navazovat témata na sebe a žáci měli prostor se dané věci věnovat delší dobu.  A pak se to liší i uspořádáním třídy. Chtěli jsme podpořit spolupráci žáků, aby na sebe viděli, aby se navzájem poslouchali, aby nenastávaly situace, kdy žák mluví ostatním do zad nebo ho ostatní neslyší, protože mluví vepředu. Jde nám o to, aby třída byla nastavená na týmovou práci v hodinách, na společné vytváření věcí.  Možná se to liší i tím, že se snažíme vědomě pracovat s tím, co děláme
a jak to děláme. Například v rámci bloku třídního kruhu a křesťanské výchovy, který máme v pátek, předem plánujeme, zda se bude jednat o tandemovou dvouhodinovku
s celou třídou, nebo o jednu hodinu a druhou hodinu půlenou, nebo o jednu hodinu kruhu a druhou tandemovou. Kromě křesťanských témat v těchto hodinách hodně pracujeme i s osobnostní výchovou. To znamená, že se zaměřujeme na hodnotové vzdělávání a co to znamená být studentem naší školy.

Myslíte si, že potom ta třída bude mít lepší kolektiv?

Nedokážu posoudit, jak to bude fungovat nebo mít vliv na kolektiv z dlouhodobého hlediska, ale věřím tomu, že když žáci spolupracují v hodinách, tak se to nějakým způsobem může odrazit i do jejich vztahů – ať už pozitivně nebo negativně. Myslím si, že pak hodně záleží i na tom, jak se bude pracovat v třídních kruzích s problémy a jak se budeme stavět k výzvám, které ve třídě budou. 

Snaží se i učitelé v hodinách nějak jinak přistupovat k žákům? Nebo ostatní hodiny probíhají “normálně”? 

Myslím si, že my, učitelé, přistupujeme ke všem žákům stejně, že nerozlišujeme, jestli učíme v primě nebo v jiné třídě. Akorát v primě je třeba rozdíl právě v tom, že žáci lépe fungují dohromady. Jsou na to víc nachystaní, protože mají prostředí lépe nastavené
k tomu, aby spolupráce mohla lépe fungovat. Ale přístup nás učitelů se, myslím, ničím neliší.

Bude se tímto způsobem vzdělávat tahle třída po celou dobu studia?

Zatím je to v takovém testovacím režimu. Učitelé, kteří letos učí v primě, se sami rozhodli učit blokově, chtěli vyzkoušet a propojit témata napříč předměty, protože jim to dávalo větší smysl. Pokud se nám bloky osvědčí, tak bychom v nich chtěli pokračovat dál. Nicméně si myslím, že zatím je to postavené na tom, zda budeme mít sílu a čas výuku blokově nachystat. Pokud ano a půjde to udělat rozvrhově, tak bychom v tom rádi pokračovali minimálně na nižším gymnáziu.

Plánuje se, že by se stejným stylem vzdělávaly i následující ročníky?

Uvidíme po vyhodnocení, jak se nám bloková výuka osvědčí. A záleží i na tom, jak se do přípravy budou chtít zapojit i další pedagogové. Nezastírám, že to je poměrně časově náročné a kolegové, kteří do toho jdou, přípravě věnují nemalé úsilí. Přesvědčení učit jiným způsobem musí vzejít od učitelů samých, aby to mělo smysl. Kdyby byli nějak nuceni k tomu, že musí vyučovat blokově, tak to neponese výsledky, které to teď má potenciál nést. Bude proto určitě záležet na rozhodnutí učitelů, kteří v následujících třídách budou učit. 

Nemůžou pak nastat nějaké komplikace při vytváření rozvrhů?

Určitě mohou nastat komplikace v rozvrhu, ale chceme nad tím přemýšlet a hledat řešení. 

Jak přijali žáci a jejich rodiče, že se budou vzdělávat nějakým jiným způsobem?

Průběžně změnu hodně komunikujeme jak s žáky, tak s rodiči. Co se týká zasedacího pořádku, tak jsme si vysvětlovali hned na začátku školního roku, že se jedná
o experiment, který chceme vyzkoušet a jehož funkčnost budeme ve čtvrtletí vyhodnocovat. Také jsme dopředu hovořili o tom, že ostatní třídy na škole zatím mají klasický frontální zasedací pořádek a že hodně záleží na dětech samotných, jestli to tak bude moci být nadále, zda v tom budou dobře fungovat. Bloková výuka neprobíhá každý týden, proto pokud by na ni některý z žáků nebyl úplně nastavený a necítil se v ní komfortně, tak je tam i spousta běžných hodin. Máme vytvořený sdílený tématický plán, který visí v primě na nástěnce. Po týdnech jsou v něm témata a dovednosti, kterým se
v tomto ročníku věnujeme. Ty předměty, které v daném týdnu spolupracují, jsou barevně propojeny do bloků. Takže děti vidí, co je čeká. Jak žáci, tak učitelé zatím hodnotí výuku velmi pozitivně, líbí se jim propojenost a dává jim smysl. S rodiči jsme to navíc komunikovali v rodičovské kavárně, kde jsem vysvětlovala, proč jsme do změny šli, aby nevznikaly jakékoli obavy. A rodiče se k tomu stavěli velmi vstřícně, propojenost vítají, líbí se jim.

Vy jste zatím spokojená s tím, jak to probíhá?

Já jsem velmi spokojená. V rámci našeho učitelského učení máme jednou za čas reflektivní učitelské skupiny, kde si povídáme o tom, co se nám daří, v čem vidíme rezervy, co bychom chtěli dělat ještě jinak. Je to pro nás podporující a inspirativní. Mám radost z toho, když se nám práce daří.

A jakou čokoládu máte nejraději?

Nejraději mám čokoládu na vaření.

Děkuji za rozhovor.

Děkuji za možnost sdílení. 🙂

Ilustrace: Kateřina Turlandová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *