O škole, volbách a jiných věcech s pirátem Michalem Marciniszynem
O škole, volbách a jiných věcech s pirátem Michalem Marciniszynem
Pepa Husták den před volbami oběhl několik stánků na Svoboďáku a poptal se dobrovolníků u stánků politických stran, co zamýšlí s naším školstvím. Už máme po volbách a budeme moci sledovat, co z těchto plánů se stane skutečností…
Na náměstí Svobody plyne klidné podzimní odpoledne. Fakt, že je den před volbami, zdá se nikoho nezneklidňuje. Na betonové dlažbě stojí pár stánků různých barev, každý pro jinou politickou stranu.
Obcházím stánky s hlavním cílem zjistit, co hodlají strany podniknout v oblasti školství.
„Rozhodně chceme do něj investovat více peněz,“ usmívá se na mě pán u stánku SPOLU „ale nejsem odborník, takže vám k tomu moc neřeknu.“
„Vy byste naše odpovědi stejně vytrhl z kontextu“ odmítne mě padesátník s kšiltovou s velkým nápisem VOLNÝ BLOK a posílá mě pryč.
Až u stánku Pirstan uspěji. Michal Marciniszyn, jihomoravská 4. na kandidátce do poslanecké sněmovny za Pirátskou stranu, mi na žádost o rozhovor kývnul.
Vy jste kandidát na poslance. Co vás nejvíce motivovalo ke vstupu do politiky?
To, co mě nejvíce štve na české politice, jsou dvě věci: první je naprosto netransparentní nakládání s penězi a druhá je nekoncepčnost politiky – po každých volbách se vymění garnitura, která se není schopna s tou předchozí shodnout na nějakém směrováním státu, a to si myslím, je potřeba změnit.
Je hodně náročné stát tady u stánku? Jsou lidi nepříjemní?
Je to jak kdy. Jsou chvíle, kdy je to nepříjemný, prostě přijde někdo, začne na vás nadávat, ale děje se to dost málo. Nevypadá to tady jako na Facebooku a třeba těch posledních čtrnáct dní bylo naopak velmi příjemných. Když sem přijdou lidi a řeknou: „Děkujeme za to, co děláte,“ je to naopak dost povzbuzující.
Co je pro vás nejdůležitější věc, kterou se Piráti a Starostové snaží prosadit?
Já jsem vystudovaný informatik, takže by bylo divný, kdybych neřekl digitalizace, to je samozřejmě jeden z těch bodů, ve kterém za ostatními zeměmi evropské unie obecně zaostáváme. Také si myslím, že bychom se měli více bavit o zelených tématech, protože změna klimatu je reálná věc, a to věc, která dopadne úplně na všechny. Mám pocit, že v českém prostoru je tohle téma hrozně upozaďované a jsou na ně dávány různé nálepky, které třeba nejsou úplně pravdivé.
Jaká strana je podle vás pro českou politiku nejnebezpečnější?
Já si myslím, že to je ANO. Není tak extrémní jako třeba SPD, ale je třeba si uvědomit, že je to strana, která má neomezené zdroje a její majitel vlastní třetinu mediálního trhu.
Váš volební program hodně slibuje. Jaké téma je pro Pirstan prioritní?
Já bych seřadil témata podle priority.
Nejdůležitější je podle mě transparentnost spravování státních financí a digitalizace, což jsou trošku propojený témata.
Druhá jsou podle mě ta zelná témata evropského Green Dealu.
A třetí bych řekl, že je cesta k vyrovnanému rozpočtu. Ono se to nedá udělat hned.
Jako poslední pak příprava na vstup do RM2*
* (pozn. redakce) Každá země EU v mezidobí, než přijme euro, musí zafixovat kurz svojí měny k euru po dva roky – tomuto systému se říká RM2.
Tento rozhovor je pro školní časopis, co slibuje Pirstan v oblasti školství?
My máme navrženou poměrně velkou reformu v oblasti školství. Jedna z věcí je, že bychom rádi pro střední a vysoké školství zavedli takový systém více praktických škol. Nám by se líbilo, vyzkoušet si na středním školství systém americké high school, kde nejsou úplně jasné obory, ale vy jdete na školu a můžete se specializovat buďto gymnaziálním stylem, anebo naopak spíš učebním stylem. Plánujeme také reformu maturity, s tím, že by bylo jakési minimum, které si můžete složit dřív, například když v matematice budete pokročilí, tak si v druháku můžete udělat maturitu z matematiky. Pro vysoké školství potom je hodně důraz na to, abychom zavedli něco na styl polytechnik, to znamená opět takové praktické školy, kde by se mísilo teoretické studium s nějakými stážemi u firem.
Slyšel jsem také o systému hodnocení škol. K čemu je to dobré a jak to bude fungovat?
Jde o to, aby existoval nějaký způsob, jak ty školy hodnotit, aby rodiče věděli, jak kvalitní škola je a zároveň aby ředitelé byli něčím motivováni. Dneska to tak úplně nefunguje. Vyhodnocování tohoto systému by mělo být zaměřeno na tzv. keep performance indicators. To znamená procento přijetí na vysokou školu a mnoho dalších metrik.
Co to ovšem znamená pro školy v méně vyvinutých oblastech, kde mohou žáci i přes úsilí učitelů získávat mnohem nižší hodnocení, jednoduše proto, že mají o vzdělání menší zájem.
To máte samozřejmě pravdu. Je potřeba k těmto změnám přistupovat velmi opatrně. Obecně školství je oblast, kde když to pokazíte, zničíte těm lidem život. To pořád neznamená, že nemůžete tohle zavést, a ta škola, ač bude z horší oblasti, pořád může být ve svém regionu nejlepší. Není to o jedné metrice, je to o souboru metrik a tam pořád mohou být věci, které ta škola bude dělat dobře a bude to velmi dobře vidět.
Jaké metriky to jsou?
Může to být úspěšnost žáků při různých zkouškách (např. maturita), ale třeba i hodnocení od žáků a rodičů samotných. To znamená, že rodiče i žáci sami dávají výstup, jak jsou spokojeni s prací dané školy. Nemusí to být jen tvrdé metriky ve stylu tolik a tolik bodů.
Koalice Spolu je váš asi největší konkurent. Jaký máte na ně názor?
Tak oni jsou i náš pravděpodobně jediný možný větší spojenec po volbách. Co se týče ekonomické oblasti si nemyslím, že jsme si nějak extrémně daleko. Jsou samozřejmě rozdíly, ale nejsou tak velké. Hlavní rozdíl je ten, že my jsme liberálové a oni jsou konzervativci, takže se lámeme typicky na otázkách spíše morálních, ve stylu manželství pro všechny, nebo náš přístup k ochraně před sexuálním násilím. Myslím si, že tam pořád jsou morální lidé, kteří prostě mají jenom jiný názor, takže věřím v to, že spolu budeme schopni velmi dobře spolupracovat.
Hledíte optimisticky či spíše pesimisticky na výsledek nadcházejících voleb?
Já hledím velmi optimisticky. Myslím si, že těch posledních 14 dnů a kampaň pro mladé se nám poměrně dost povedla. I ten pocit z lidí, když jsme venku, ať už tady na stánku, nebo když chodíme mezi lidi rozdávat noviny je výrazně pozitivnější, než byl třeba před měsícem.
Chtěl byste něco na závěr říct studentům našeho gymnázia a lycea?
Zajímejte se o politiku, a pokud můžete, choďte k volbám.
(Ptal se Josef Husták, G4)
