Miroslav Tesař: Ananas na pizzu NEPATŘÍ!

Je všeobecně známo, že máte v oblibě Švédsko. Proč ale zrovna Švédsko?

Na položené otázce je zajímavé už to, že tento fakt vzbuzuje často takový zájem. Milovníci Velké Británie a Španělska jsou bráni asi za běžněji se vyskytující typy nadšenců. Pravda každopádně je, že tuto zemi obdivuji ze všech možných hledisek – díky přírodě, způsobu života a chování lidí, jazyku a literatuře, díky politickému systému a našla by se toho ještě spousta. Ale to jsem před jistou dobou samozřejmě nevěděl. O Švédsku se v mládí člověk dozví většinou jen to, že Švédové byli u Brna, které nakonec kvůli lsti místních nedobili, a v Praze, kde vyrabovali sbírky na Pražském hradě. A nesmíme zapomenout ještě na slavné Vikingy, které známe většinou jen z dobyvačných výprav, při nichž měli (podle filmových i obrazových zpracování) na hlavách ty slavné helmy s rohy. Tudíž zeměpisný, historický a třeba i kulturní kontakt vcelku nulový, popř. zkreslený. A tento stav, pomineme-li Ikeu, se drží asi dodnes. Já jsem byl ale k užšímu kontaktu se Skandinávií donucen. Na Filozofické fakultě MU jsem měl v rámci studia germanistiky povinně i švédský jazyk. Zpočátku to vypadalo docela podivně, protože se chcete zabývat němčinou a máte najednou povinně švédštinu a latinu. Brzy se ale stal tento předmět díky švédské lektorce se zcela odlišným přístupem nejzajímavějším a díky své aktivitě mezi spíše otrávenými spolustudenty jsem po roce získal stipendium od Švédského institutu na studium na letní škole přímo ve Švédsku. A jakmile jsem poprvé okusil tuto zemi na vlastní kůži, zjistil jsem, že to je ta jediná možná správná volba.

Je něco, co na Švédsku nemáte rád?

To je těžká otázka. A asi na ni nemám konkrétní odpověď. Najdou se menší podivnosti, s kterými úplně nesouhlasím, například když si chcete koupit jízdenku na vlak a není kde, protože stanice jsou zrušeny a automaty většinou už také. Počítá se totiž s tím, že si každý zakoupí elektronickou jízdenku pomocí chytrého telefonu. Ale když jste na vandru a mobil máte buď vybitý, nebo nemáte data, je to docela problém, protože ve vlaku si jízdenku nekoupíte. V autobusech se nedá dokonce kvůli bezpečnosti řidičů ani platit penězi, pouze kartou. Někdy se to může stát naopak výhodou, protože když nefunguje platební terminál, jedete zadarmo. Pokud tedy cesty neplánujete dopředu (v tom případě je jízdenka i mnohem levnější) a nemáte vše zařízeno online, je vyjížďka nějakým spojem už sama o sobě trochu dobrodružství.

Zavedl byste švédštinu jako povinný předmět?

Ačkoliv se to nezdá, je švédština vcelku využitelný jazyk. V Norsku se domluvíte bez problémů, v Dánsku s problémy, ale domluvíte se, a ve Finsku nakonec taky, protože Finové se učí švédsky povinně, i když neradi, na základní škole. Tento jazyk je jasnými pravidly a strukturou podobný němčině, ale gramatickou jednoduchostí zase angličtině. Je ale mnohem jednodušší! Navíc prošel ve 20. století několika reformami, které ho ještě více zjednodušily. Švédština má sice specifickou výslovnost, ale po roce aktivní výuky se běžně domluvíte. To dokazuje i má první studijní cesta po roce výuky v Brně, protože samozřejmě veškerá komunikace tam probíhala jen švédsky. Povinně by ho ale nezaváděl určitě nikdo, dokonce ani já ne. I nepovinně, tedy v kroužku, se jím chce zabývat jen příliš málo zájemců na to, aby se kroužek vůbec otevřel. Preference mladých jsou tedy spíše jiné a není nutné jim další cizí jazyk vnucovat.

Přemýšlel jste někdy o kariéře úspěšného zločince?

Ne, ale asi začnu. I když… není učitel také tak trochu „zločinec“? Krade poznatky jiných, nutí žáky k jejich pochopení a okrádá je kvůli úkolům o čas, který by mohli využít lépe. No, každopádně to není ale „úspěšný“ zločinec. 🙂

Kdybyste se teďka mohl přemístit na libovolné místo na světě, kam by to bylo?

Momentálně by to mohlo být asi kamkoliv. Oželel bych pouštní oblasti nebo Antarktidu, ale jinak by mě po nucené roční pauze v cestování, kdy jsem musel zrušit celkem 3 expedice, lákala jakákoliv destinace, která není omezena katastrem, hranicí okresu a pěti negativními testy s karanténou po příjezdu.

Představte si, že jste se stal prezidentem zeměkoule. Jaké by bylo vaše první rozhodnutí v tomto úřadě, pokud by to mohlo být cokoliv?

Otázka je, co to je prezident zeměkoule. Taková funkce není, a tudíž si nelze představit, co by se dalo z takové pozice udělat. Předpokládám, že by se nedalo dělat nic. Mohl bych si jako modelky v soutěži miss přát celosvětový mír, ale zůstalo by pouze u přání. A přivést lidi k rozumnému uvažování o budoucnosti své i celého světa nelze už vůbec. Pokud teda nejste Darth Vader a nesnažíte se o to tvrdou silou. Osob, které mají celosvětový vliv, je vcelku mnoho, a zatím to nevypadá, že by 21. století byla ta moderní, růžová budoucnost globálního světa. Spíše naopak. Mé první rozhodnutí by asi bylo zrušit tento úřad. Samozřejmě bych si před tím vyplatil odstupné. 🙂

Co se vám na naší škole nelíbí? Co byste změnil?

Tato otázka by měla být mířena spíše k žákům. Aby měli školu takovou, jakou si představují, kam by chodili rádi a učili se to, co jim připadá užitečné. Učitelé by jim měli být pak na této cestě nápomocní. Tím nechci podporovat možnost „nechci nic a nic mě nezajímá“, mám na mysli motivované studenty, kteří mají nějaký cíl. Ale chápu, že často jedinou motivací k práci je dnes strach ze špatné známky, z propadnutí, z nelibosti učitele, z poznámky. Je to začarovaný kruh českého školství, ze kterého se dá uniknout jen těžko. Ne každému jde všechno, ale klasická škola po žákovi chce plnohodnotné vzdělání ve všech předmětech, což není ani reálně možné. Ve Švédsku, abych si opět trochu přihřál polívčičku, je střední škola pouze typu gymnázium, které má 18 různých programů – 6 zaměřených na všeobecné vzdělání a 12 zaměřených na přípravu na konkrétní povolání. Žáci si volí předměty, volí si náročnost jednotlivých předmětů, a to i u maturity, a podle výsledků pak jdou přímo na vysokou školu bez přijímacích zkoušek. Motivace je pak úplně jiná, neboť si každý vybere jen to, co potřebuje a co ho zajímá, přičemž ví, že když uspěje, dostane se na daný obor vysoké školy bez problémů. Nelíbí se mi tedy spíše český zastaralý systém s 12 povinnými předměty a každodenním osmihodinovým sezením v lavici, abych odpověděl na otázku.

Kdo je vyšší, vy, nebo pan Hájek?

Nevím, ale pokusím se příště při setkání nenápadně zaměřit na vzájemné porovnání našich výšek. V případě, že se to bude vypadat podezřele, se vymluvím na starý skandinávský zvyk, který se provozuje při setkání po delším zimním odloučení.

Proč jste se rozhodl zapojit se do DofE?

Aktivity DofE a zejména povinná expedice mně připadaly lákavé. Expedice mohou být totiž nejen výlety po okolí, ale opravdové výpravy do divočiny, které jsem zejména ve Skandinávii mnohokrát pořádal. Uvidíme, zdali se ještě někdy nějaká taková uskuteční.

Patří ananas na pizzu nebo ne?

V žádném případě. Pizzu mám v oblibě ve všech 100+1 provedeních, tedy kromě varianty Havaj, jejíž příprava by měla být trestná. Ne, to přeháním, ať si ji klidně někdo jí, ale je to jen důkaz, kam až může dojít benevolence v gastronomii. Trochu to připomíná podobnou zajímavost – plátek masa zapečený se sýrem a broskví. Ale takové věci se holt dějí.