Je důležitější vrcholový sport, nebo cvičení pro radost a zdraví?

Co myslíte? Jedeme na výkon a medaile nebo pro radost?

Neustále kolem slýcháme reklamy, rozhovory, obklopuje nás to všude. Je potřeba zdravě žít a hlavně se hýbat. Je to opravdu tak snadné? Je kolem nás dostatek možností ke zdravému pohybu bez neustálého tlaku na výkon? 

Nedávno starší bratr začal provozovat sportovní tanec. S přechodem na gymnázium to bylo stále obtížnější skloubit. Trenéři tuto situaci ale odmítali pochopit. Nedocházelo jim, že ho psychicky naplňoval tanec jako takový, hudba, uvolňující se endorfiny. Není právě toto účel sportu? Naopak mu nadávali za to, že například nebyl na tréninku. Vystresovaná partnerka na něj byla nepříjemná, tanec ho přestal bavit úplně. Přitom by se rád šel dvakrát týdně protáhnout, to ovšem pro trenéry není to pravé.  Pokud jejich taneční svěřenci nevyhrají soutěže, přicházejí o dotace. Takže je vše zase jen otázkou peněz?

Mně se zatím naštěstí tato situace vyhnula, trenéři chápou, že tanec je hlavně pro zábavu.  Snad to tak budu mít i nadále a  bratr se třeba v tanečních ke svému koníčku opět vrátí.