Sedm básní o jaru

Sedm básní o jaru

Není krásné přečíst si několik básní, které mají stejný nebo podobný název, ale psali je různí autoři – a jsou proto naprosto rozdílné? Potěšte se jarně karanténními básněmi autorek a autorů z G2.

kreslené oko
kreslený strom

Jaro

Jaro se probouzí,
sluníčko hřeje,
rostliny vylezly,
jak je to hřeje.

Do korun stromů,
které mají čerstvé květy,
vrací se domů,
ptáček nakrmit své děti.

I zvířata ostatní,
starají se o mláďata,
aby jako dospělí,
byli pořádná zvířata.

 

Anna Horká

Jaro

Už se zase blíží jaro
To Magické období
Zvíře, které dlouho spalo
Se teď znovu probouzí.

Je krásné, jak všechno kvete,
Září celé údolí
Jaro to se líbí dětem
Ty se jara nebojí.

 

 

Teodor Ilčík

kreslená včelička
dopisní obálka

Jaro

Mám ráda sluníčko,
Když pěkně svítí,
Pošlu mu psaníčko
Plného kvítí.

Mám ráda ptáčky,
Když pěkně zpívají,
Mám pro ně dotazy,
Kde všude létají.

Mám ráda včelky,
Když v klidu létají,
Ale ne vosy,
Co med nám nedají.

 

Petra Lišková

Jaro

Už je tu jaro zas,
květiny všechny rozkvétají.
Je slyšet ptáků hlas,
To jak vrabci štěbetají.

Potůček bublá,
včely bzučí.
Jaro nás volá,
blázen, kdo se učí.

Už vidím hopkat králíka,
cítím vůni fialek,
když v tom mi pípne esemeska:
Narodil se Tomášek!

 

Veronika Škaroupková

kreslené sluníčko s rouškou
kreslený ptáček

Jaro

Jak křehké by jaro mohlo býti
Když zhmotnit ho si budeš přát
A zdali bude vodu píti
Nebo se s námi bude smát

Zelené vlasy, kvítí plné,
Oči zas modré jak studánka po dešti
A hlas jak slavík co v dáli pěje,
Stále mi laskavě bije do uší.

Jak krásné by jaro mohlo býto
Když zhmotnit ho budeš chtít
A zdali by vůbec chtělo žíti
Mezi lidmi co chtějí se pořád jen bít.

 

Sára Kotková

Jaro v karaténě

Jaro zimu vystřídalo,
Na duchu mu nepřidalo.
A k dnešnímu poledni,
Naděje umřela poslední.

Ptáčci už nezpívají,
Koronaviru se obávají.
Nechutná jim zobání,
V karanténě jsou schovaní.

Rodiče už si zoufají,
S dětmi úkoly dělají.
Ty se nudí neustále,
Kamarády nevídaje.

Kdy to skončí, neví se.
Dnes zítra, na Vánoce?
Naděje umírá poslední,
Budeme doufat, že v nějaký den nevšední.
Politici se vyjádří,
Že školáci budou moci nastoupit zas od září.

 

Matěj Lojda

Naděje

Naděje, co je to naděje?
Jen malé světélko svítící do tmy,
když sníh a led roztaje,
když rozkvétají květy.

Člověk ji dostane,
když s vírou v srdci věří,
když doufá, že vyhraje,
i když to jde stěží.

Nepoddávej se strachu a panice,
vždyť víš, že víra tě zachrání.
vždyť přece jenom víš, že naděje
umírá poslední.

 

Pavlína Marečková

Obrázky doprovodila Rosalie Šiklarová z PMP1.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.