Je 20. 12. 2019 8:35 hodin a právě jedu trolejbusem číslo 36 do Kulturního centra Babylon na letošní vánoční akademii. Jakmile vstoupím dovnitř, s udivením zjišťuji, že se zde už nachází hrstka studentů, kteří velice netrpělivě očekávají, až je někdo pustí dovnitř. Po několika minutách je z hrstky stádo, které je spolu s učiteli vpuštěno do předsálí kulturního domu. V tu chvíli jsem zpozoroval, že jsem se na tento přesun měl nějak lépe ozbrojit, poněvadž cítím na svém těle tíhu všech ostatních lidí, kteří se na mě tlačí zezadu, a přede mnou zase vidím záda ostatních, na která se chtě nechtě musím tlačit já. A okolo mě se z velikého hluku ozývají tajemná, bezmála biblická poselství: „Ahój, já jsem tady, kde jsi ty, pojď za mnou,“ anebo „Já tě ale nevidím, kde jsi?“ A tak podobně. Když se konečně skoro celý dostanu do sálu, sednu si na židli vedle svých spolužáků. A netrpělivě čekáme, až samotná akademie začne. Mezitím si povídáme, jaká byla ta loňská akademie, vzpomínáme, jaká vystoupení se nám líbila a jaká ne. Čekáme, čekáme, čekáme a najednou se naprosto nečekaně objevila na pódiu paní ředitelka zábavního parku z PMP3, která nás hezky přivítala, představila nám odbornou, a kupodivu vůbec ne odpornou porotu, která bude hodnotit naše vystoupení, a zahájila samotnou akademii. Jako první přišla na řadu třída PL1 se svým pěveckým vystoupením, v podobě gospelu, přičemž zpěváci byli oblečeni do bílých ministrantských šatiček. Proč ne? Potom přišli na řadu žáci z G1, kteří měli zajímavé pojetí tanečního vystoupení, ve kterém šlo o souboj holky vs kluci. V jednom z dalších vystoupení se s námi před maturitou definitivně rozloučily žákyně třídy PMP4, a to písní, kterou nám zazpívaly. Dále bylo moc povedené video oktavánů na téma daily routine v naší škole, při kterém se určitě všichni moc pobavili. Autoři se podle všeho při natáčení videa bavili náramně. Po přestávce přišlo na řadu naše vystoupení. Skromně dodávám, že náš výtvor byl hotový Gesamtkunstwerk: spojili jsme hudbu, taneci malbu. Richard Wagner hadra. Na paty nám však šlapala G4 se svou kreací Trainingsanzug (tedy tepláková souprava, chcete-li). Samozřejmě nesmělo chybět nadupané vystoupení kluků z G8, kteří měli jako vždy perfektně připravenou a dokonale odvedenou choreografii. Je zřejmé, že i když vystoupení otevírali „We don’t need no education“, ve světě se neztratí. Přinejmenším vám všechno spraví, řemeslníků a Bořků stavitelů je nedostatek. Nakonec zmíním, že tam bylo nádherné (opravdu, bez ironie, nádherné a obdivuhodné) představení učitelů, které mělo veliký úspěch a myslím, že spoustě žákům vyrazilo dech. Máme ve škole utajený sklad kostýmů a paruk? Jako bonus mám pro vás malou příhodu z natáčení. Jak jistě všichni víte, tak v našem představení jsme používali barvy, no a abychom nezamazali pódium, tak jsme se podložili plachtami. Jenomže ve víru našeho umění zůstaly plachty téměř netknuté a nejvíce barev bylo na pódiu, takže jsme v Babylonu s pár lidmi ze třídy ještě po skončení akademie téměř dvě hodiny drhli pódium – a můžu vám říct, že jsme se u toho dost nasmáli a užili si to skoro jako celou akademii.